Page Text: Ibn Rušd , latinsky Averroes, 14. dubna 1126 Córdoba – 12. prosince 1198 Marrákeš ) byl arabský polyhistor žijící v Andalusii , který se mimo jiné zabýval filozofií , teologií , medicínou , astronomií , fyzikou , psychologií , matematikou , jurisprudencí , logikou a lingvistikou . Je autorem více než 100 knih a pojednání. Jeho práce zahrnují mnoho komentářů k dílu řeckého filozofa Aristotela , jehož výkladu Averroes zasvětil celý svůj život.
Ve své filozofii rozlišoval tři druhy argumentů ( rétorické , dialektické a důkazní) a tři druhy lidí, které je používají. Značně kritizoval dialektickou skupinu, kterou podle něj představovali teologové, a snažil se dokázat, že filozofie a náboženství se harmonicky doplňují. Víru a rozum pokládal jen za dvě různé metody k dosažení jedné boží pravdy. Usiloval rovněž o vysvětlení boží povahy a podporoval teorii o věčnosti světa. V politické filozofii navazoval na Platóna . V astronomii kritizoval ptolemaiovský systém , ve fyzice zase vytvořil takzvaný atomistický aristotelismus. V medicíně Averroes spojil aristotelismus s galénovským lékařstvím. Zabýval se také farmakologií , neurologií a zvířaty.
Averroes zásadně ovlivnil středověkou židovskou filozofii a křesťanskou scholastiku . Jeho komentáře k Aristotelovi, které byly přeloženy do latiny a dostaly se do západní Evropy, oživily Aristotelovo dědictví a zpřístupnily je evropským vzdělancům. Značně se o Averroese opíral například Tomáš Akvinský . Jeho učení inspirovalo široký okruh přívrženců, takzvaných latinských averroistů.